Nouzové vybavení

5.2.1982 plul Steven Callahan na lodi třídy Mini Transat 6.50 vlastní konstrukce již sedm dní z Kanárských ostrovů směrem do Karibiku, když během bouřlivého počasí byla jeho loď těžce poškozena pravděpodobně neznámým plovoucím objektem. Steven na palubě nebyl. Loď řídil autopilot vlastní konstrukce. Když se loď začala prudce plnit vodou, spal zrovna v podpalubí. Než pochopil, co se děje a vymotal se ze spacáku, uběhly drahocené vteřiny bylo a podpalubí bylo již zcela plné vody. Záchranný člun sice nafoukl, ale jeho situace byla i tak beznadějná. Měl-li přežít v pusté části Atlantiku, daleko od lodních tras, potřeboval zoufale alespoň nějaké vybavení. Zhluboka se tedy nadechl a potopil se zpět do salónku v podpalubí...

Zkusme teď Stevena ponechat jeho apnee a zamyslet se nad tím, co bychom mu vlastně poradili, aby tam našel!

 

Příprava na opuštění jachty

Nemáte-li to štěstí, že vaše loď je jen porouchaná a vy můžete čekat na záchranu na palubě, ať už prostřednictvím jiné lodě nebo helikoptéry, zbývá vám už jen možnost loď opustit a uchýlit se do záchranného ostrůvku.

Záchranný ostrůvek jste tedy vrhli do vody.  Dokonce jste ho nezapoměli uvázat k lodi, aby vám hned neodplul a zatáhli jste za zajišťovací lanko (painter) a aktivovali samonafukovací mechanismus. Ostrůvek se plní vzduchem a bude trvat asi 30s, než se nafoukne. V ostrůvku je ovšem jen minimum zásob, co můžete potřebovat a tak je třeba zbývající čas na palubě využít proto, abyste zvýšili vaše šance na záchrannu nebo přežití co nejdelší dobu. Běžné věci se dočtete v námořních přírůčkách:

Posádka by si měla obléci oblečení do bouřky, pokud možno i s termoprádlem. Vynikající věc je také neoprenový oblek - udržuje tělesnou teplotu i ve vodě a nadnáší jako plovací vesta. Tu nezapomeňte také. Další věc, co se bude hodit je pitná voda, zásoby potravin. Konzervy a otvírák na ně. Mapy, kompas, navigační pomůcky. Ruční GPS, přenosné VHF rádio (a nepromokavý obal), mobilní telefon, solární dobíječku, červené rakety, pochodně a nůž.

Chartrové lodě jsou povinně vybaveny EPIRB bójí. Aktivujte ji a vemte sebou. Zkuste samozřejmě odvysílat i Mayday z lodní stanice, pokud ještě funguje.

Oceánské lodi a mají vždy kontejner se zásobami připravený pro náhlé opuštění lodi poblíže vchodu do kajuty.

 

A co dál?

Callahan nebyl žádný zelenáč. Byl nejen zkušeným námořníkem, ale i lodním konstruktérem. Píše se rok 1982 a on nemá o mobilním nebo satelitním telefonu, ruční GPS nebo ruční vysílačce ani páru, jenže jeho loď byla stejně plná vody a změti trosek volně plujících v podpalubí a pod vodou, jak známo, stejně nic takového nefunguje a tak na tom budete dnes paradoxně stejně jako tehdy on. Jeho jedinnou šancí byl tedy vak se zásobami, jež měl přivázaný v podpalubí. Kdyby se mu podařilo zachránit ten, bylo to jako vyhrát Bingo!

Přestože byla úplná tma, podařilo se mu ho pod vodou najít a odvázat. Měl i tolik štěstí, že velká vlna rozbila víko, které se za ním zaklaplo a dokonce stihl i odvázat ostrůvek od potápějící se lodi. Jeho příběh se stal slavným a byl i zfilmován. Vysílala ho i ČT v cyklu seriálu Přežít! pod názvem 76 dní trosečníkem .

A zjistíte, jak funguje/nefunguje solární odsolovací zařízení, co vše mu zavařila harpuna a kolik ryb ulovil, dozvíte se, že 20.4.2012 uplynulo 30 let od doby, kdy Steven Callahan, po 76 dnech strávených v záchranném ostrůvku, dosáhl pobřeží ostrova Marie Galante, jihovýchodně od ostrova Guadeloupe.

 

Trosečníkem

Jeho příběh je poučný a doporučuji ho shlédnout. Již dávno před ním, v roce 1958, se ale v záchranném ostrůvku na přes celý Atlantik na pouť dlouhou 4400km a to dobrovolně (sic!) vydal jiný dobrodruh - Al ain Bombard. Bombard chtěl dokázat, že záchranné ostrůvky na lodích jsou špatně vybavené a tak měl sebou pouze sextant, udice s háčky a lis na ovoce. Živil se rybařením a pojídáním syrových ryb ze kterých i lisoval šťávu, kterou pil. Omezeně pil i mořskou vodu. Zhubl 25kg, ale šťastně doplul až do Karibiku. O své cestě napsal knihu, která vyšla v českém překladu pod názvem: Trosečníkem z vlastní vůle . Kniha ovlivnila i další autory.

 

Co tedy s sebou?

Jak vidíte, může se stát, že budete v záchranném ostrůvku muset strávit delší dobu a čekat, až někam doplujete vy. Věci které budete potřebovat se značně liší od věcí, o kterých se dočtete v přírůčkách. Takže, až budete troskotat bez šance na brzkou záchranu, vemte sebou raději i:

  • udici  a háčky na ryby
  • koženou rukavici, aby vám ta udice nepořezala ruce a vy nemuseli pustit toho 40kg tuňáka
  • vidličku na přidržení záplaty v člunu
  • PET láhev nebo kanystr na skladování vody
  • skládací deštník, do kterého zachytíte déšť
  • a ten lis na ovoce! Může se hodit i v dnešní době!;-)

No a pokud jste na lodi vybaveni lépe a moderněji a máte trochu toho času navíc, vemte i:

  • zásoby vody a jídla
  • mobilní telefon
  • námořní ruční vysílačku ve voděodoném pouzdru
  • solární dobíječku baterií
  • zrcátko
  • píšťalku
  • lepidlo, lepící pásku
  • světlice
  • EPIRB bóji
  • lékárničku
  • vlněnou deku - poslouží jako přikrývka, plachta nebo úkryt před sluncem
  • námořní mapu
  • opalovací krém
  • šátek na hlavu a další oděvy
  • svítilnu, čelovku
  • rádio
  • nepromokavý vak, kam to vše dáte....

Některé z vybavení najdete v části našeho eshopu věnovaného vodáckým a námořnickým doplňkům, přežití.

Podrobnější informace lze najít v řadě knížek - například příručce RYA Jak přežít na moři

Tomíno

 

Kontakt

Yachtmeni z.s. Nikoly Tesly 3
Praha 6
160 00
yachtmeni.cz@gmail.com